Kapr obecný

Cyprinus carpio 

Údaje jsou pouze orientační. Můžou se lišit podle prostředí a životních podmínek.

Rozšíření a výskyt: U nás je kapr obecný hospodářsky nejdůležitějším druhem ryb, se kterým se setkáváme ve všech vodách s výjimkou malých toků, horských bystřin a jezer. Původní divoká forma, zvaná sazan nebo kapr dunajský, se vyskytuje u nás pouze v Dunaji, v Tise a v dolních tocích jejich největších přítoků. Setkáváme se s ním i v dolním toku Moravy a Dyje. Ve většině ostatních vod včetně uvedených toků a v rybnících žije, je vysazována a chována rybniční forma kapra, která byla vyšlechtěna v průběhu mnoha let jeho domestikace. Tato forma je vysoko tělá, vyniká dobrými růstovými vlastnostmi, přispůsobivostí a vyskytuje se ve třech typech. Lišících se ošupením a nazývaných kapr šupinatý,kapr lysec a kapr hladký. Nepřítomnost šupin je však znakem nízké životnosti, takže v rybnících je většinou chován kapr šupinatý nebo lysec. Tyto dvě formy jsou rozšířeny ve většině našich vod. Chov kapra v rybnících má u nás dlouholetou tradici mající počátek ve 13. až 15. století.

Popis: Tělo je robustně stavěné, celé nebo jen zčásti pokryté šupinami. Hlava je poměrně krátká, tupá a ústa jsou směrována dolů. Pohyblivé a vysunovatelné rty vytvářejí rypec. Na horním rtu jsou 4 vousky. Linie hlavy přechází ve hřbet přes záhyb a směřuje strmě vzhůru ke hřbetní ploutvi. Ploutve má kapr obecný mohutné, tvrdé paprsky jsou silné. Hřbetní ploutev je velmi široká. Hřbet je tmavě zelený, šedý nebo šedomodrý, boky jsou žlutozelené až zlatisté, břicho je žlutobílé. Ploutve jsou většinou šedomodré, řitní a ocasní však načervenalé. 

Biologie: S kaprem se setkáváme ve všech typech stojatých vod včetně velkých údolních nádrží a ve větších tocích mimo pstruhového charakteru. Původním biotopem kapra obecného jsou dolní toky velkých řek, kde se vyskytují tůně a ramena. Žije v hejnech, na zimu se ukládá v hlubších místech a přečkává ji v klidovém stavu. Kapří plůdek se zpočátku živí pouze zooplanktonem (perloočky a buchanky), ale velmi brzy začne hledat potravu na dně. Ze dna sbírá především larvy pakomárů a další vodní bezobratlé živočichy. Významnou součást jeho potravy tvoří i některé rostlinné zbytky, zejména různá semena. Patří mezi středně věké ryby, ovšem nejstarší jedinci se dožívají 20 až 30 let. Rychlost jeho růstu je velmi dobrá, ovlivňuje ji podstatně dostatek potravy a délka vegetačního období. Je teplomilný, optimální teplota vody je okolo 20-25°C. První rok kapr dorůstá 7-12 cm, druhý rok 15-25 cm, třetí rok 20-35 cm, čtvrtý rok 25-45 cm a pátý rok 35-50 cm. Ve větších nádržích a řekách dosahuje hmotnosti i přes 20 kg. Pohlavní dospělosti dosahuje ve věku 2-4 let. Tře se v květnu až červnu, když teplota vody vystoupí na 15-20°C. Při tření přilepuje jikry na vodní či zatopené rostlinné porosty. Tření probíhá po skupinách. Vývoj oplozených jiker trvá 2,5-5 dnů, v závislosti na teplotě vody.

Význam: Kapr je hospodářsky a produkčně rozhodujícím druhem v našem rybářství.

Lov: Ve volných vodách patří k nejvyhledávanějším rybám a rybáři je preferován. Loví se na položenou a na plavenou. V místech kde chytáme, předem provnadíme. Jako nástraha se používá brambor, těsto, kukuřice, ale i “žížalu”. Nástrahu bere “prudce”. Chycen na udici bojuje vytrvale a houževnatě. Maso má chutné a kvalitní.

Náčiní: Jemné, ale pevné, prut ne příliš lehký a také ne příliš měkký a krátký. Vlasec nejméně 150 m dlouhý, o tloušťce 0,22 - 0,30, háčky oblé s krátkým ramínkem a při lovu kaprů nezbytný podběrák. Splávek větší, průběžná zátěž asi 10g nebo ve stojaté vodě do poloviny naplněné kulové plovátko, odpovídající délce hodů s nástrahou. Háčky 3 - 3/0, ale i menší, podle velikosti nástrahy. Místo splávku také závěsný splávek z drátu s přestavitelnou zátěží.