Perlín ostrobřichý

Scardinius erythrophthalmus

Rozšíření a výskyt: Vyskytuje se v oblastech dolních toků větších řek, vhodné podmínky našel i v některých nádržích. Dává přednost stojatým vodám v nižší nadmořské výšce.

Popis: Tělo perlína je robustnější, tj. kratší, vyšší a silnější, než u plotice obecné. Koncová ústa jsou při pohledu z boku orientována šikmo vzhůru, oko je nažloutlé až oranžové, nikdy ne červené. Za břišními ploutvemi směrem k řitnímu otvoru je na břiše vytvořen kýl pokrytý šupinami. Hřbetní ploutev je posunuta směrem dozadu za kolmici vztyčenou ze základů břišních ploutví. Hřbet je zelený až modrozelený, břicho je stříbřitě bílé. Ploutve jsou, s výjimkou hřbetní a prsních, krvavě červené.

Biologie: Perlínovi vyhovují především stojaté mělké a zarostlé vody, tůně, odstavená ramena, jezírka či některé mělčí nádrže. Žije v hejnech, menší jedinci se živí zoo i fytoplanktonem. Starší jedinci jsou výraznými fytofágy, živí se zejména měkkými vodními porosty, řasami a sinicemi. Tento druh roste značně pomalu, a to zejména v tekoucích vodách či ve vyšších polohách. Dožívá se 10-15 let. V prvním roce života dorůstá 3-7 cm délky těla, ve druhém roce 6-10 cm, ve třetím roce 8-15 cm, ve čtvrtém roce 10-18 cm, v pátém roce 14-22 cm, v šestém roce 15-26 cm. Největší jedinci dosahují délky 40-50 cm a hmotnosti 1-1,5 kg. Pohlavně dospívá ve 2-3 letech a tře se při teplotě vody alespoň 18 °C, tj. u nás od května až do začátku července, a to v jedné nebo ve dvou dávkách. Vytírá se na vodní rostliny a kameny ve skupinách.

Význam: Hojnější je pouze v oblastech dolních toků řek, kde v tůních a jezírkách místně tvoří podstatnou složku ichtyofauny. Rovněž v některých mělčích údolních a zavlažovacích nádržích, např. na jižní Moravě, je početně zastoupen.

Lov: Loví se podobným způsobem jako plotice obecná a jeho maso je chutnější.

Náčiní: