Piskoř pruhovaný

Misgurnus fossilis

Celoročně chráněný

Rozšíření a výskyt: V rozsáhlé části Evropy, od řeky Seiny po Něvu a od Dunaje po Volhu. Zcela však chybí v řekách vtékajících do Severního ledového oceánu, v Anglii, na Skandinávském poloostrově, jihoevropských poloostrovech a na Krymu. U nás je znám z celého území, nebývá však nikde hojný.

Popis: Tělo je výrazně protáhlé do délky, válcovité, v zadní polovině ze stran zploštělé. Na předním konci hlavy je 10 vousků - 4 na horním okraji úst, 2 v jejich koutcích a 4 krátké jsou výrůstky dvoulaločného dolního pysku. Hlava je zbarvena hnědě, vzácněji je červenavá a drobně skvrnitá. Hřbet je nahnědlý, boky a břicho jsou žluté, vzácněji červenavé. na bocích těla se táhne od očí až po ocasní ploutev podélný tmavý a poměrně široký pás. Ploutve jsou zbarveny žlutohnědě a mají malé černé skvrny. Šupiny jsou velmi drobné. Samci mají prsní ploutve delší než samice, které je mají zaoblenější.

Biologie: Nejraději obývá izolované bahnité tůně, stará říční ramena, zabahněné říční rybníky a zavodňovací kanály. Žije společensky, většinou nočním životem a převážně u dna, do něhož se zavrtává. Při nedostatku kyslíku ve vodě však vyplouvá k hladině a pohlcuje vzduch do střeva. Před změnou barometrického tlaku vykazuje zvýšenou aktivitu. V bahně vydrží i krátkodobé vyschnutí. Živí se bezobratlými živočichy za dna. Dorůstá délky 30 cm a hmotnosti 150 g. Tření probíhá v dubnu až červnu. Samice nalepují jikry na porosty vodních rostlin a kořeny. Podrobnější údaje o rozmnožování chybí.

Význam: Tvarem a způsobem života je velmi zajímavý. hospodářský význam nemá. Slouží jako experimentální objekt.