Ctenopharyngodon idella
|
| Doba hájení : | od 1.září do 30.listopadu |
| Nejmenší stanovená míra : | 50 cm |
|
Nejmenší stanovená míra ryb, může být organizací ČRS upravena ! |
|
| Stáří (rok) | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 7 | 10 | 12 | 14 | 17 |
| Váha (kg) | 0,01 | 0,03 | 0,1 | 0,2 | 0,3 | 0,5 | 1,0 | 2,0 | 3,5 | 6,0 |
| Délka (cm) | 10 | 20 | 30 | 40 | 50 | 65 | 80 | 100 | 120 | 150 |
Údaje jsou pouze orientační. Můžou se lišit podle prostředí a životních podmínek.
Rozšíření a výskyt: V současné době se úhoř vyskytuje ve vodách celé Evropy. Obývá u nás všechny typy vod s výjimkou horských potoků a bystřin. Jeho výskyt je v naších vodách v současné době, kdy všechny řeky ústící do moře jsou přehrazeny nepřekonatelnými stupni, úplně závislý na vysazování monté nebo plůdku a násady.
Popis: Tělo má dlouhé, hadovité, hlava je s tělem plynule spojená. Oči jsou malé, ústa koncová, spodní čelist přesahuje horní. Žaberní dutina má podobu kožovité kapsy a vyúsťuje otvory před prsními ploutvemi. Podle tvaru hlavy lze rozlišovat dvě formy - širokohlavou a úzkohlavou. Tělo je pokryto hladkou a sliznatou kůží, malé šupiny jsou zanořeny v kůži a na první pohled nejsou patrné. Úhoři říčnímu zcela chybějí břišní ploutve. Dlouhá hřbetní i řitní ploutev jsou spojeny s ocasní ploutví a tvoří tak ploutevní lem. Plynový měchýř je spojený s jícnem a vede hydrostatické funkce se uplatňuje i při výměně plynů zejména mimo vodu. Většina jedinců během pobytu v našich vodách má hřbet hnědočerný až zelený, břicho je nažloutlé, u starších jedinců více do běla. Před migrací do moře získávají úhoři kovový lesk, hřbet je tmavě černý, břicho stříbřitě bílé.
Biologie: Tento druh vede noční a skrytý způsob života. Ve dne se zdržuje v úkrytech a teprve večer a v noci aktivně hledá potravu. V zimním období upadá do klidového stavu. Možnost kožního dýchání mu umožňuje zdržovat se a přežit v bahně a ve vodách s nízkým obsahem kyslíku. Je značně žravý a živí se potravou živočišného původu. Velikost kořistí závisí na velikosti úhoře. Její hlavní podíl tvoří ryby a dále různí bezobratlí, jako měkkýši, larvy vodního hmyzu apod. Je známo, že úhoř při hojnějším výskytu zcela zdecimuje stavy raků, zejména v uzavřených vodách.
Význam: Za syrová je úhoří krev jedovatá, ale slouží k přípravě různých sér. Maso má hodně tuku a je chutné. Hlavně se udí, marinuje nebo konzervuje v oleji. Úhoř patří v našich zemích bezesporu k nejpopulárnějšímu druhu ryby, je ceněn jako objekt sportovního rybolovu, ale i jako nesmírně zajímavý objekt obecně biologicky.
Lov: Loví se na položenou a plavanou. Jako nástraha slouží zejména „rousnice” a živá nebo mrtvá rybka, drůbeží vnitřnosti. Největší naděje na ulovení úhoře je zejména ve večerních hodinách nebo v přikalené vodě.
Náčiní: Silnější prut, vlasec o tloušťce 0,35-0,50, háčky 3-1/0 s dlouhým ramínkem a vyhnutou špičkou s očkem, obratlíky, splávek, zátěže nebo systém zátěží. Udice montované s co nejmenším počtem uzlů na vlasci. Pro noční chytání rolnička k přivázání na špičku prutu, dobré osvětlení a kleště na úhoře nebo rukavice pošité zdrsněnou žínkou na nádobí. Ostrý nůž nebo nůžky.